Úvod / Galerie / Seznamte se M. Raška

Seznamte se M. Raška

SEZNAMTE SE:
Marek Raška, Jeseník – Olšany * 1973

Možná jsem skrytý umělec. Možná bych měl mít radost, že se to ve mně konečně probudilo, možná bych měl být smutný, že se to probudilo až nyní.

M.R.    
 Jako kluk jsem měl přebytek fantazie, docela obstojně jsem kreslil a také jsem se pokoušel psát. Byl jsem snílek žijící si ve svém světě. Když mě máma chtěla dostat do výtvarného kroužku, odmítl jsem. Nechtěl jsem kreslit to, co mi nakázali, způsobem, který zvolili. Asi to bylo tím, že když jsem viděl výstavky či nástěnky těchto zájmových institucí, tak se mi tam vlastně nikdy nic nelíbilo. Že jsem se mohl něco naučit mi tenkrát nedocházelo. Vyučil jsem se truhlářem. Obor jsem si zvolil s lhostejností mladého člověka, který neví, co by vlastně v životě chtěl dělat. Avšak to dřevo už tam bylo. Když s něčím pracovat, tak se dřevem. Měl jsem úžasného dědu, který mne naučil milovat les a přírodu. Iluze o nějakém tvořivém řemeslu mi vzala školní praxe. Po čtyřech letech, ve kterých jsem se, co se týče řemesla, nic nenaučil, jsem nastoupil do soukromé stavební firmy. Práce jsem se nebál, líný jsem nebyl, nějakou tu vrozenou manuální zručnost jsem asi podědil a později jsem přijal nabídku jednoho staršího tesaře, který si mě všiml a který mne začal řemeslu skutečně učit. Teprve tehdy jsem začal dřevu opravdu rozumět. Od té doby jsem se ničím jiným než tesařinou neživil. Mám rád stromy. Obdivuji je. Když nám na dovolené v horské vesničce na řeckém ostrově Thassos průvodce představoval výjimečnou architekturu zdejšího kostela, já byl otočen zády, uchvácen obrovitým starým platanem. A tak jako mne přitahují výjimečné stromy, tak mne přitahují i výjimečné kusy dřeva, pokaždé, když na ně někde narazím. Dlouhou dobu mě nenapadlo je sbírat i přesto, že se mi tak líbili. Prostě jsem nevěděl co s nimi. Naštěstí jsem na to nakonec přišel. Vše co ve mně skrytě dřímalo, všechny okolnosti mého života společně s panem Googlem a zvláště stránkami Pinterest, mi otevřely novou životní vášeň. Dnes již žádný krásný kus dřeva nikde ležet nenechám. Mám na mysli ty kusy, které jsou něčím výjimečné. Když strom bojuje, přizpůsobuje se, zaceluje rány, přerůstá kazy a nemoci nebo tlačí letokruhy v kořenech do fantaskních tvarů a vytváří tím všechny ty úžasné kresby, to je pro mě krása.  Co je k tomu nové, to jsou moderní materiály a technologie, jenž jsou pro každého dostupné a s nimiž je schopen jakýkoliv šikovný kutil tvořit nádherné věci, pokud byl obdařen tou správnou mírou citu a talentu. Díky své práci umím dřevo opracovávat a díky době v níž žijeme, mám možnost zkoušet nejrůznější materiály z nichž nejvíce jsem si oblíbil transparentní epoxidové pryskyřice. Je to úžasná hmota s níž se dá doslova kouzlit. Vyžaduje spoustu trpělivosti a preciznosti, ale když se vše povede, stojí to za to! Jsem na začátku umělecké cesty, jenž se mi velice zamlouvá a po níž bych se chtěl dále ubírat. Napřed to byla jen kostrbatá pěšinka experimentů, pak stezka pokusů a omylů, avšak nyní si troufám říci, že jsem se rozešel po cestě pro mě s celkem jasnými obrysy. Děkuji za výstavu Galerii Lautner! M.R.

Zveřejněno: 21.6.2019